41.hexagram

Zde přichází znovu možnost uvědomit si svůj původ ve světě jednoty, neboť skutečný svět zasahuje do vztahu vědomí se sebou, to se svět iluze snaží ošetřit naléhavým vnuknutím, že není jiné podstaty než v dualitě – myslet si opak by bylo omylem. Na čem ale svůj cíl, který je opět zdůrazňován, zachytit, když rytmus střídání protikladů v dualitě je prý absolutně přirozený a zcela nevyhnutelný? - Na falešných hodnotách jako je vliv, moc, úspěch, postavení? Přirozeností není nekonečné absolutno bez protikladů? Jak se s podstatou v dualitě a svými cíli uchováte po smrti, která je také zmiňována jako nezbytný protiklad života? Může vůbec vědomí s podstatou v nekonečné věčné jednotě zemřít? Žádného cíle ze světa iluze nemůžete dosáhnout, přesto je tu pokyn, že ho máte dosáhnout jednoduchostí – ve smyslu otupělosti, tak dosáhnete spíše cíle světa iluze než svého vlastního cíle. V zavedeném řádu každý přírůstek jednou vystřídá ÚPADEK. Máte se podřídit a dobrovolně zjednodušit svůj život i myšlení – otupět a znecitlivět vůči „komplikacím“ způsobovaným harmonií. Zásah skutečného světa do společenských vztahů napovídá, že majetek, velikost majetku, vlastnění majetku, porovnávání majetku s ostatními jsou také jen falešné hodnoty. Svět iluze tedy přes racionální a emocionální vztah s existencí intenzivně podsouvá myšlenku lpění a hořkosti z obětovaného majetku. Dokud si něčeho budete cenit víc, než svého neomezeného potenciálu a původu v jednotě a absolutní dokonalosti, budete muset stále něco obětovat a dualistický bůh bude šťastný – kyvadlo se kývá dál.

42.hexagram

Ať už PŘIDÁNÍ nebo úbytek, pořád máte obětovat – v čem je tedy protiklad? Akorát v tom, že svět iluze už teď nemá vliv na racionální vztah s existencí. Přes vliv na emocionální vztah s existencí vás nechá prožít euforii z harmonie plynoucí do společenských a rodinných vztahů, ale za určitých podmínek – máte v sobě udržovat pocit nedokonalosti, abyste místo prozření pracovali na sebezdokonalování, sebeuvědomování a sebekázni. Všechny síly světa iluze se vynakládají na dezorientování vědomí s podstatou v dokonalosti. Na jakou ochrnutost se tu spoléhá, když předkládá pokyny k osvojování si dokonalejších vzorců chování a konání v zájmu dokonalosti systému iluze?

43.hexagram

Tento hexagram je doslova vražen jako klín mezi možnosti uvědomit si svůj původ v jednotě a harmonii. Svět iluze má teď záměrně zacíleno na vztah vědomí se sebou – požaduje vymýcení všech sil, které ohrožovaly disharmonii ve vědomí – myslí se tím pochopitelně harmonie, skutečné hodnoty, … Opírá se o silné postavení v kolektivu, genetickém proudu i pohlavní polaritě a požaduje ROZHODNOST – kompromisy nepřicházejí v úvahu. Dokonce explicitně odkazuje na hexagram č. 29 – na archetyp „uchování“ světa iluze a oddanosti k němu. Svojí oddanost máte přenášet i na ostatní, aby přes vaše ruce mohlo procházet více falešných hodnot.

44.hexagram

Zde se svět iluze musí vypořádat s ohrožením, které přichází z harmonizace sebeidentifikace s původem v dualitě a pohlavní polarity. Toto ohrožení označuje jako nebezpečné POKUŠENÍ a varovně ho cejchuje na několik způsobů. Znovu oprašuje archetyp „škůdce“ z 23. hexagramu – anonymní nekonfrontovatelná nízká-temná síla uchvacuje moc, aby mohla vnést chaos do pevně zavedeného řádu iluze. Temná síla narušuje vaši schopnost prozíravosti a schopnost včas odhadnout narušení zásad iluze. Musíte se naučit předcházet tomu, aby temná síla zvětšovala svůj vliv, neboť pravidelnému střetávání se s ní se nedá vyhnout. Zapojíte-li více lidí, tím snáze se vám bude dařit zapuzovat rozkladné účinky temné síly a POKUŠENÍ.

45.hexagram

Od 35. hexagramu jede ego na darovaném koni – na falešném úspěchu, cti, vlivu, moci, postavení, … Jako by svět iluze od té chvíle musel věnovat stále méně úsilí k omotávání si člověka okolo prstu. Když člověk bez světa iluze zjišťuje, že je ničím, nachází tu nejhlubší pravdu, vnitřní neotřesitelný klid, nekonečnou harmonii a dokonalost, … Místo toho v tento okamžik ale sám dobrovolně utíká ke světu iluze a chce být něčím – čímkoliv, lépe čímkoliv než ničím. Jaká změna pro svět iluze – už nemusí o člověka usilovat, získávat si ho, teď už člověk sám přichází, chce být jakkoliv zařazen do systému – společenství – SHROMÁŽDĚNÍ, nejspíš už si i sám sobě bude podsouvat falešné hodnoty, aby se v egregoru udržel. V takový okamžik svět iluze získává ohromnou moc, už se nemusí tak vyčerpávat oblbováním vědomí, už jenom sem tam něco přihodí ze svých uvolněných zdrojů, aby vědomí mohlo snáz oblbovat samo sebe, když po tom tak touží – třeba nějaký „přesvědčivý“ zázrak. Náboženský egregor důrazně požaduje lpění na určitých morálních zásadách, které označuje za správné, kterými se mají vypěstovat a posílit pevná pouta. Znovu je tu požadavek na obětování v zájmu obecného blaha. Do vědomí se implantuje ústřední mechanizmus, který sjednocuje myšlenky a činy. Od této chvíle se člověk propadá do zanevření na svojí podstatu a svůj vnitřní potenciál, jediné, co mu poskytne existenční sebejistotu, je náboženský egregor.

46.hexagram

Po upsání se světu iluze takřka vlastní krví, teď je příležitost dočasně nafukovat ego až k prasknutí. Zásahem falešných hodnot do vztahu vědomí se sebou, do racionálního a emocionálního vztahu s existencí se zamlží všechno, co by vám na tom případně vnitřně nesedělo. Teď chvíli sklízíte úspěch, aby u vás vznikla závislost na falešných pocitech, které přináší. STOUPÁTE vzhůru ve věcech osobní moci a vážnosti, ZLEPŠUJETE si své postavení, navazujete kontakty s vlivnými lidmi, dostane se vám osobního uznání, roste váš společenský význam, závan harmonie do partnerských vztahů nabízí i citové naplnění a už se nemluví o pokušení – svět iluze se může vyřádit jinde. Teď jste opravdu na koni, sice falešném, ale to nevnímáte, spíše máte chuť se slzou v oku pět chvalozpěvy pánu bohu, jaké štěstí vám svět iluze dopřál – vždyť chtěl jenom vaší upřímnou oddanost, nepřetržitou aktivitu, neochvějnou sílu vlastní pevné vůle, sebe zdokonalovaní a sebekázně.

47.hexagram

Od teď už je to člověk sám, kdo potřebuje svět iluze. Lze vidět, jako by se i měnila naléhavost pokynů, jako by svět iluze věděl, že má člověka v hrsti, nic od něj nepotřebuje, jen to, aby tak snadno neutekl z jeho vlivu. Proto mu rád pomůže k zakódování určitých engramů, aby dobrovolně spoluvytvářel a podporoval pravidla a systémy iluze a aby si na nich vybudoval úplnou závislost. Je zajímavé, že okolo tohoto hexagramu si svět iluze drží ve svém vlivu vztah vědomí k sobě. Jedním z důležitých engramů je strach – TÍSEŇ, zvláště vhodný je takový strach, který má nejasného nebo žádného jmenovatele, který vytváří neurčitý pocit tíživé nejistoty, který dokonce vznikne z harmonizace některé oblasti vašich vztahů. Takový věčný existenční strach – PROTIVENSTVÍ je ideální. Jelikož vás vždy spolehlivě přivede k systému falešných hodnot, svět iluze nikdy nebude chtít, abyste se ho zbavili, abyste se s ním jednou provždy vypořádali znovuobjevením svého potenciálu a původu v jednotě, kde pro strach a PROTIVENSTVÍ není místo. Bude od vás chtít, abyste strach ovládli – ponechat a ovládnout! Dokonce slibuje, že vám takový způsob dopomůže k úspěchu a štěstí. Máte se se svou tísní uzavřít do sebe, ale přitom neklesat na duchu – ponechat si optimismus a zahnat pesimismus. Nemáte se nijak projevovat navenek, nikomu nic nesdělovat, mezilidské vztahy mohou utrpět – racionální vztah s existencí (řeč), emocionální vztah s existencí a společenské vztahy jsou ve vlivu skutečných hodnot.

48.hexagram

Tento hexagram říká, že pouze vrátíte-li se ke zdroji podstaty iluze, dojdete naplnění. Jedná se o engram, že do středu mezi tisíc možností bůh umístil jeden jediný ZDROJ života a smyslu – prý nevyčerpatelnou STUDNU, která ale čerpá ze zkušeností jednotlivců. Jinak řečeno, dokud lidé věří v iluzi, tak vyživují svojí podstatu ve světě iluze – ta studna tedy ve skutečnosti není nevyčerpatelná. Pouze, co má podstatu v nekonečné harmonii a dokonalosti, se nikdy nevyčerpá, ale o takové podstatě se tady nemluví. Harmonie zasahující do sebeidentifikace v dualitě dezorientuje člověka, výsledkem je jeho hledání, neboť nic se nezdá tak jasné, jak by chtěl svět iluze, zkoumá tisíce možností a cest prozření, ale svět iluze mu jízlivě říká, že se stejně vrátí k pramenu iluze a duality, jinak nedojde štěstí. V souladu se ZDROJEM jsou spravovány všechny sociální a politické systémy lidstva, které pak nachází odezvu v lidských srdcích a hlavách – 4. a 6. čakra jsou zde právě ve vlivu falešných hodnot.

49.hexagram

Stejně jako u archetypu „volba směru adaptace“ v 17. hexagramu svět iluze zde ovládá obě jádra sebeidentifikace, ale člověk má směr adaptace dávno zvolený, když se dostal až sem, teď už jen za asistence světa iluze sám v sobě utvrzuje engram, že doba a okolnosti se neustále mění a on musí vyvíjet nikdy nekončící úsilí, aby se neustále přizpůsoboval v souladu s dobou – má u něj proběhnout převratná ZMĚNA celkového nazírání světa. Nejde ani tak o vnější PŘEVRAT ale o vnitřní PŘEVRAT. Svět půjde dál i bez člověka, ale on chce být co nejblíž ke studni – k falešnému zdroji a bojí se, že když jen na chvíli poleví, nahrnou se tam jiní. Obsesivně musí neustále něco propočítávat, nespouštět ze zřetele počínání kosmických sil, analyzovat situaci, zvažovat reakce lidí, být patřičně vytrvalý. Člověk se dostává už úplně mimo svůj přirozený potenciál a uvědomování si podstaty v jednotě a nekonečné dokonalosti, svojí seberealizaci vidí už výhradně jen ve světě iluze, čímž se tedy jeho seberealizace stává falešnou. Dobrovolně odmítá vzdálit se od turbulence módních trendů, společenské dynamiky, stresu, napětí, utrpení.

50.hexagram

Od 25. hexagramu visí ve vzduchu jakýsi pojem kosmos, který se nikdy nedefinoval a ani ho svět iluze definovat nechce. Přesto od 30. hexagramu nabádá k součinnosti s kosmem, neboť zdroje jsou omezeny a od 38. hexagramu v něm dokonce jako ve světě rozporu máte najít jednotu, která je však ve světě iluze zjevně na příděl. Každý by chtěl být co nejblíže ke zdroji, což není dost dobře možné, proto se musí zavést KOSMICKÝ ŘÁD. Zcela otevřeně se tu říká, že kosmos světa iluze má jisté potřeby a jednotlivec s nimi musí sladit svůj individuální vývoj. Zcela se zde falšuje pojem harmonie, neboť není myšlena harmonie skutečného světa, ale harmonie mezi elementy v kosmu – například mezi nadřízenou a podřízenou osobou. Máte přijmout svůj osud, svoje místo ve společnosti – určit vlastní pozici v obecném schématu, máte postupovat v souladu s chováním kosmu, máte se naučit rozlišovat co je reálné a co je nereálné ve světě iluze! Jak daleko už se zašlo, když světu iluze ani nevadí, že obě jádra sebeidentifikace jsou ve vlivu skutečného světa.

51.hexagram

Teď už člověk nejede na koni, teď je to svět iluze, kdo jede na koni, a dostal toho koně od člověka. Možná je tím koněm sám člověk a svět iluze rejdí na jeho hřbetu, náramně se směje a chechtá. Krátký návrat k ovládání sebeidentifikace s původem v jednotě jištěný zespodu vlivem na sebeidentifikaci s původem v dualitě využívá svět iluze k proříznutí vědomí bleskem a děsivým úderem hromu. Výsledkem má být ŠOK a strach, vše v kosmu se prý uvede do pohybu prostřednictvím strachu. K zamyšlení je tu převelice zvláštní vyjádření, že je to doba BOUŘLIVÉHO zvratu událostí, jako jakési nepředvídatelné kataklyzma vyvolané sice neviditelnými, avšak neodolatelnými silami. Svět iluze chce, aby prvotní reakcí člověka na takovou událost byl strach a úcta. Je tu však úder blesku i ze strany skutečného světa do společenských a rodinných vztahů. Svět iluze tento impulz hned maskuje a přestrojuje na příhodnou dobu k prověření povahy svých vztahů k veškerému okolnímu dění. Máte držet svůj život pod kontrolou, pracovat dál, zachovat si klid, vyrovnanost, vnitřní sílu, reagovat čestně. Zachováte-li v bouřlivých dobách rozvahu, budete moci rozšířit sféru svého falešného vlivu.

52.hexagram

Opět se obě jádra sebeidentifikace dostávají do vlivu skutečných hodnot, čímž už se vytváří určitý potenciál k připomenutí si svojí podstaty v jednotě a svět iluze cítí potřebu na to nějak zareagovat. Kosmický řád už je stvrzen, přestože nikdo neví, co to je kosmos a nikdo to nikdy ani vědět nebude, také již není potřeba rozjímat nad falešnými hodnotami jako v 20. hexagramu, protože všechny falešné hodnoty už jsou dávno uchopeny. Svět iluze se tedy osměluje zcela zfalšovat pojem MEDITACE přes ovlivnění racionálního a emocionálního vztahu s existencí. Když pro svět iluze uděláte to, že budete usilovat o ztrátu vědomí sebe sama a zároveň zůstanete stoprocentně polapeni falešnými hodnotami, tak co víc už by si od vás svět iluze mohl přát? Nejjednodušší je svalit všechno na lidské ego, které vytváří všechny problémy. Ve vědomí a lidské struktuře existence najdete jen spoustu podsunutých myšlenek a představ, ale nenajdete tam žádné ego ani kosmos. Představou boje s egem a tendencí potlačovat cosi, co ani ve skutečnosti neexistuje (ego), se úplně zamotáváte do světa iluze. Tímto způsobem se nepřenesete přes zmatky ve svém nitru, nedojdete osvícení, nepokročíte o veliký kus vpřed, nebudete jednat v souladu s dobou, protože tady není žádný soulad s dobou, není tady ani žádná „doba“. Ve skutečnosti je tu jen váš bezčasový a bezprostorový potenciál, podstata v nekonečné jednotě, neomezené dokonalosti a vše prolínající lásce.

53.hexagram

V tomto postavení je vliv světa iluze v útlumu, navíc obě jádra sebeidentifikace jsou opět ve vlivu skutečného světa. Přesto už svět iluze nemusí strašit nízkými silami, temnými silami, pokušením, údery hromu, neviditelnými a neodolatelnými silami. Svět iluze už teď jenom přes emocionální vztah s existencí a společenské vztahy, které má ve své moci, bude člověka navigovat k pokojné umírněnosti, zdrženlivosti a střídmosti, aby ho dochlácholil ke stavu spokojeného blázna, který i po tom, co ho svět iluze úplně vyždíme a vymačká, bude ochoten kdykoliv odpřisáhnout, že je ten nejšťastnější člověk na světě. Vše je potřeba stavět na smyslu pro povinnost a morálku, je třeba porozumět sobě i svým povinnostem v kontextu falešných hodnot, jít cestou tradičního PLYNUTÍ událostí. Dokonce i city ostatních lze prý probudit pouze prostřednictvím zavedených zvyklostí a tradičních falešných hodnot.

54.hexagram

K pohlcení falešnými hodnotami tady chce svět iluze ještě přidat pocit, že jste páté kolo u vozu, že vůbec nikam nepatříte, ani do systému falešných hodnot, přestože na systému lpíte. Nechá vám vyžrat pocity, jako že nic nemáte pod kontrolou, cokoliv uděláte, je nevhodné, jste postradatelní, zneužitelní, … láká vás do neštěstí. Pokud chce člověk vpustit neštěstí do života, musí mu otevřít dveře, a tady už neštěstí opravdu klepe na dveře. Pokud člověk zaměřuje pozornost na harmonii a za žádných okolností nesleví, potom je i jeho život harmonický a šťastný, pokud člověk zaměřuje pozornost na disharmonii, potom je i jeho život disharmonický, … teď se naplno projevuje odvrácená strana lesku falešných hodnot – disharmonie. V tomto hexagramu má převahu svět iluze, skutečný svět má vliv jen na emocionální vztah s existencí a na společenské vztahy, a i tento vliv svět iluze přestrojuje za neštěstí – vaší individualitu prý zatlačují do pozadí společenské zřetele, nikdo vám nevěnuje pozornost, vaše názory nikoho nezajímají, sebevědomé vystupování se bude považovat za projev drzosti a domýšlivosti, vy jste závislí na společnosti, ale společnost se bez vás úplně obejde. Dobu nucené PODŘÍZENOSTI máte přečkat rozjímáním o budoucnosti – o budoucnosti, která stále zůstává budoucností, hlavně ne o přítomnosti, o přítomném nekonečném vnitřním potenciálu.

55.hexagram

Umístění tohoto hexagramu hodně souvisí s celkovou logikou I-ťingu – maximálně zúročit dříve získané pozice světa iluze a skutečnému světu dát minimální šance, jeho zásahy co nejvíce omezovat a neutralizovat. Umístit například tento hexagram hned do první osminy by nebylo pro svět iluze výhodné, jelikož se výklad odvíjí i od umístění, na jiném místě v pořadí hexagramů by měl i jiný výklad. Až tady se stává opravdovým triumfem, svět iluze se tu dostává na vrchol své okázalé slávy. Spolu s předchozím hexagramem tu naleznete dvojité potvrzení vlivu falešných hodnot na obě jádra sebeidentifikace a na racionální vztah s existencí. Možná vám nepříjemně zvoní v uších a ne a ne to přestat – to zvoní zvony ke slávě světa iluze a přehluší i harmonii, která ovlivňuje emocionální vztah s existencí a genetický proud. Ať už jste ve světě iluze čímkoliv, presidentem nebo žebrákem, vaše image se dostává do nejzazší míry velikosti – do svého ZENITU. Nejde tady vůbec o HOJNOST, ani o iluzorní hojnost, ani o hojnost falešných hodnot, jde tu o plnost pohlcení iluzí. Až sem vás chtěl svět iluze dovést a nic dalšího už od vás nepotřebuje. Všechno další už budou jen dozvuky inercie mechanizmů systému a syntetických strojových nepřirozených pravidel. Teď už vám to svět iluze může otevřeně naservírovat a ani se nemusí bát, že to pochopíte: Ve světě iluze nelze mít nic pod kontrolou, doopravdy nelze ani ničeho docílit, lze jen stanovovat stále vyšší cíle, posouvat vrchol svých možností, vše vám vždy bezezbytku proteče mezi prsty, prázdnotu v pohybu nemůžete zachytit ani vlastnit – můžete se oddat jen chvilkovému přeludu.

56.hexagram

Celé to vypadá jako nespravedlivá hra světa iluze o vědomí podle pravidel světa iluze, kde svět iluze neustále těží z inercie sklonu vědomí a skutečnému světu nedává žádné šance na účinnou strategii, skutečnému světu připadnou jen pozice, které na něj vyjdou. Skutečný svět ale nemá ve své nekonečnosti co ztratit, svět iluze nikdy nemůže změnit podstatu vědomí, může ho jenom pořád dokola oblbovat – nikdy si nemůže hrát sám se sebou, vědomí s podstatou v nekonečné dokonalosti bude stále těžištěm této hry a skutečný svět celé miliardy let takového oblbování nepocítí ani jako jednu vteřinu. Jelikož skutečný svět ve své nekonečnosti nemůže z této hry ani nic získat, získává jen svět iluze. Tento hexagram je dobrým příkladem, jako převrácený opak předchozího by měl být triumfem skutečného světa, ale není. Veškerá převaha harmonie a její rozmístění vyúsťuje jen v jakousi vnitřní pouť. Není ovšem PUTOVÁNÍ jako PUTOVÁNÍ – pod tíhou falešných hodnot vás daleko nedovede. Abyste se sami nechtěli pouštět příliš daleko, svět iluze varuje před nebezpečnými pastmi a propukající krizí identity. Máte se chovat slušně a zdvořile, žádné vášně. Originální vyjádření, že lidé na cestě jsou jako pohyblivé terče, nelze brát za nic jiného, než za výhrůžku.

57.hexagram

Vedle vlivu na společenské a rodinné vztahy teď svět iluze PRONIKÁ do emocionálního vztahu s existencí, aby vás přivedl do stavu určité melancholie a zádumčivosti – jako když putujete sami bezútěšnou ponurou pustinou, kterou se prohání neutuchající vítr. Postupně si tříbíte JEMNOST pro porozumění té evidentní a přesto neviditelné síle v krajině, aby se stala vaším průvodcem – neřekne vám nic zásadního o vašem původu a podstatě, řekne vám pouze to, co sami chcete slyšet: cíle vám musí vydržet dlouho, vaše úsilí musí být co nejméně nápadné, úspěch se dostaví pomalu, musíte mít trpělivost, stále mějte na paměti svůj cíl, čím více soustředění přidáte do svého směrování, o to víc se přiblížíte k další metě.

58.hexagram

Dokud ještě zůstávají nějaké volné pozice, vcelku pochopitelně je svět iluze chce využít ke zfalšování všeho, co ještě zůstává. Jako by chtěl těsně před koncem utkání předvést nějakou vzrušující parádičku, aby davy šílely, jásaly a euforie se šířila éterem stovky kilometrů daleko, aby všichni chtěli další a další utkání, aby znovu mohli zažívat ten pocit. Trik tohoto hexagramu a jeho umístění v pořadí spočívá v tom, že svět iluze zde dokonce využívá ve svůj prospěch dezorientaci způsobenou zásahem harmonie do společenských vztahů, předkládá něco rádoby smysluplného, aby probudil naději a rozdával POVZBUZENÍ. Doslova říká, že je zapotřebí, aby vůdce měl pevné jádro – když obě jádra sebeidentifikace jsou ve vlivu falešných hodnot. Už v 16. hexagramu se definuje, že charizma se přiznává tomu, kdo pochlebuje všeobecnému smýšlení. Pokud tedy charismatický vůdce, který rozdává RADOST a POVZBUZENÍ, musí mít v sobě pevně zakotveno poznání ryzí pravdy, jaká pravda se tu míní? Skutečně pravda, která odstraní dogmatické ustrnulé myšlenkové návyky a dezorientaci? Nebo je to celé excelentní eskamotáž?

59.hexagram

Tento hexagram má rafinovaně dva zcela antonymní názvy: SETKÁNÍ a ODLOUČENÍ. Dvě síly – skutečné a falešné hodnoty se v něm promíchávají a vzájemně drolí skoro jako v 29. hexagramu a už to není nazýváno nebezpečím nebo propadáním. Dokonce nevadí ani to, že skutečný svět má ve svém vlivu obě jádra sebeidentifikace. Jen si klidně nechte harmonizovat svojí komunikaci, kreativitu, umělecké dovednosti, propojujte lidi na vlnách hudebních rytmů, barev, vzorů a symbolů svých obrazů, knih a dalších děl, váš emocionální vztah s existencí je stejně ve vlivu falešných hodnot. Klidně nechte harmonizovat společenské vztahy, odblokujte tvořivou energii, spojujte se, vaše rodinné vztahy stejně zůstávají ve vlivu falešných hodnot. Jinak řečeno, klidně se ODLUČUJTE od světa iluze, jak je libo, stejně se tam zase SETKÁME. Můžete se klidně i duchovně vyvíjet, když chcete, světu iluze to nijak neublíží, ba naopak, vědomí postihnuté představou duchovního vyvíjení je nejbezpečněji ukotveno ve světě iluze.

60.hexagram

Zde si svět iluze začíná připravovat půdu pro úplné uhlazení člověka, aby si ve své existenci připadal úplně malý, nicotný, bezvýznamný, zanedbatelný, nepatrný – aby si ani nevzpomněl na svůj původ v neomezené dokonalosti a na svůj nekonečný potenciál. Ve svém vlivu má teď obě jádra sebeidentifikace, emocionální vztah s existencí a genetický proud, tak svým vlivem ohraničuje racionální vztah s existencí a společenské vztahy. Zábrany a ohraničení prý přináležejí k lidskému údělu. V uměleckých projevech a vyjádřeních, v tvůrčím potenciálu, v hospodaření, … všude je potřeba stanovovat OMEZENÍ – klidně i za pomoci nařízení. Mají se rozvíjet systémy omezování, omezovat možnosti, peníze, energii, emoce, extravagantní praktiky, dokonce se mají omezovat i OMEZENÍ – což nejspíš znamená, že se mají optimalizovat. Po výčtu všeho, co máte omezit, je tu najednou antagonické vyjádření, že máte objevovat svá omezení, tím prý naleznete cestu k naplnění. Naplnění čeho čím? Čím by chtěl svět iluze naplnit nekonečné absolutno?

61.hexagram

Co by mohl svět iluze vytěžit z tak vyrovnaného rozmístění obou sil, jako je v tomto hexagramu? Přes emocionální vztah s existencí podsouvá vědomí falešnou hodnotu VHLEDU, přičemž si ponechává ve svém vlivu genetický proud a pohlavní polaritu. Vnitřním VHLEDEM a VNITŘNÍ OPRAVDOVOSTÍ se máte dobrat cenné vnitřní pravdy – ale pravda o původu vědomí v jednotě a dokonalosti se tím nemíní. Touto pravdou uchopujete cosi neviditelné, co vládne nad částí vašeho života, jakési skryté síly, které se uplatňují ve stávající situaci a vy nad nimi můžete získat převahu. Cestou empatie prý neohrozíte svou perspektivu ani své zásady, protože emocionální vztah s existencí a tím i schopnost empatie je ve vlivu falešných hodnot. Když si rozvíjením VHLEDU vypěstujete charakterový rys pravdivosti, usnadníte si tím styk s okolím, protože uhlazený člověk – zcela zarovnaný s pravidly a systémem světa iluze je v drtivé většině dobře přijímán okolím, zvláště za situace, kdy vliv skutečných hodnot na společenské vztahy způsobuje dezorientaci. Opět je tu odkaz na souzvuk s tolikrát omílaným ale nikdy nedefinovaným kosmem. Jakmile prý dosáhnete vnitřní opravdovosti, k nastolení harmonie již není nutné přijímat žádná radikální či násilná opatření... Harmonie je hlavní hodnotou skutečného světa a s takovým původem je nevyčerpatelná. Byla tu dávno před prvními pokusy světa iluze ovlivňovat vědomí a bude tu i po ukončení hry světa iluze. Je naprosto prim ordinální a věčná. Jak by se něco takového mohlo vůbec nějak nastolovat, natož nastolovat přes násilná opatření? Líbivá duchovní moudra světa iluze jsou jen falšováním skutečnosti.

62.hexagram

Tady vrcholí vytváření malého uhlazeného človíčka, kterého ani nenapadne přemýšlet o tom, co ztratil zaměřením pozornosti na svět iluze a jeho falešné hodnoty – dokonce si myslí, že naprosto zoptimalizovanou zarovnaností s pravidly a systémem světa iluze získává převahu nad nejistotou a nestabilitou všech jiných možností – PŘEVAHA MALÉHO. Ke štěstí směřuje SVĚDOMITÝM přístupem k úkolům a povinnostem, ztotožňuje se se zavedenými sociálními normami, drží se bezpečných předem ustanovených rolí, nedává zbytečně najevo své emoce – emocionální vztah s existencí je teď oproti předchozímu hexagramu ve vlivu skutečných hodnot. Nevystupuje okázale, pyšně, nepokorně – SVĚDOMITĚ pracuje na svém díle, zůstává při zemi, nevznáší se k výšinám.

63.hexagram

Svět iluze si tu chce ještě ve finále pojistit situaci, kdy se všechno završuje, UKONČUJE a tím pádem začíná rozpadat, aby to náhodou nebyla příležitost k prozření iluze. Má ve svém vlivu obě jádra sebeidentifikace, emocionální vztah s existencí a společenské vztahy – v rozložení sil tedy převahu, kterou využívá k podsunutí myšlenky, že si nemáte dělat iluze o ideálu, který jste právě teď dovršili. Jen byste tím klamali sami sebe – což ovšem děláte celou dobu. Pokud si tedy nemáte dělat iluzi o iluzi – o které nevíte, že je iluzí, tak tím vlastně svět iluze posouvá celou představu o iluzi ve vědomí na nesprávné místo a tím původní iluzi velmi zdařile maskuje. Svět iluze říká, že úpadku, který následuje po UKONČENÍ, nemůžete zabránit a není to úpadek jako u 41. hexagramu. Rozklad je nevyhnutelný a objevuje se i v oblastech, kterým se dříve nedalo nic vytknout. Místo aby vás to odradilo, že všechny výsledky vašich ústupků světu iluze stejně podlehnou zkáze, svět iluze to převléká za posílení na duchu, pěstování vnitřní obezřetnosti, budování vnitřního opevnění, …

64.hexagram

Svět iluze už vyčerpal všechny možnosti, jak ovlivňovat vědomí a najednou jako by znejistěl. Trochu paradoxně na úplně poslední místo připadnul hexagram, kde má převahu skutečný svět. Svět iluze si tu drží ve svém vlivu racionální vztah s existencí a genetický proud, je zcela obklíčen skutečnými hodnotami a nic dalšího už nemůže nabídnout. Celou dobu jste se šplhali na vrchol hory a mohli být zvědaví, co tam bude, ale teď už dál nic není. Tu horu jste ovšem průběžně spoluvytvářeli společně se světem iluze, od základů jste stavěli strukturu archetypů a celou svojí existenci. Teď z vrcholu vidíte někde dole sami sebe, jak tam neustále chodíte dokola a vytváříte archetyp cílevědomosti, touhy po jednotě, nedosažitelnosti, chamtivosti, vytrvalosti, skromnosti, … Svět iluze z toho začíná zmatkovat a tak urputně kamufluje a mlží, jako že by bylo chybou domnívat se, že naplněním cíle se záležitost uzavře, že zvítězí zdravý úsudek a řád. Že období NEDOKONČENÍ lze sice přirovnat k dosažení vrcholu hory, ale že se sestupem dolů ještě nemáte žádné zkušenosti – přitom směrem dolů potkáváte to, co už znáte, vidíte to sice z jiné perspektivy, ale znáte to. Svět iluze se také snaží podsunout představu, že dále se vracíte k prvnímu hexagramu (Tvořivé síle) celého I-ťingu a že to pro vás bude zcela nová a neznámá zkušenost, na čemž není ani trochu logiky hned ze dvou důvodů: Pokud vědomí už vším prošlo, nemůže to pro něj být něco nového a od vrcholu přece nelze jít znovu směrem nahoru. Spíše můžete jít dolů, potkávat sami sebe v řadě situací, ve kterých jste se postupně zříkali svého potenciálu, přijímat se v nich a tím znovu svůj neomezený potenciál obnovovat – nebo se nepřijímat a poskakovat nahoru a dolů jako nějaký horský kamzík. Nicméně až se vyřešíte a vrátíte se na začátek I-ťingu, potom ukončíte hru světa iluze. Do té doby budete v NEDOKONČENÍ – celá hora se dá nazvat nedokončením, ne jen její vrchol – svět iluze nic dokončit neumí a ani nechce.
http://www.jungle-medicine.eu/26c-samansky-i-ting.html