21.hexagram

Svět iluze je zasažen skutečnými hodnotami na úrovni společenských a rodinných vztahů. Přicházející harmonii označuje jako hrozbu – SKOUSNUTÍ a přes ovlivňování racionálního vztahu s existencí navádí k REFORMĚ – proti chaosu je potřeba stanovovat jasná pravidla a plány do budoucna. Aby převaha skutečných hodnot příliš nepoškodila iluzi, svět iluze burcuje k ráznosti a rozhodnosti v ustanovování postihů za nedodržování zákonů a nepodporování systému, nabádá nepodléhat emocím, neboť emocionální vztah s existencí je teď v režii skutečných hodnot. Tento hexagram zavádí archetyp „zásadovost“.

22.hexagram

Svět iluze cítí, že musí podpořit přesvědčení o původu v dualitě, neboť přetrvává vliv skutečných hodnot na vztah se sebou-sebeidentifikaci. Jakoukoliv dokonalost a vnitřní PŮVAB, které cítíte ze své podstaty, prohlašuje za pomíjivost a idealismus, za něco, co není skutečné. Přes zasahování do racionálního a emocionálního vztahu s existencí se vám snaží vštípit, že ve svém nitru jste zkažení a disharmoničtí a že váš původ je ve světě duality, iluze, disharmonie. Můžete si jen na velmi krátké okamžiky hrát na to, že jste krásní, ale pragmatická participace na iluzi je pro vás užitečnější.

23.hexagram

Pro toho, kdo se přichýlil k disharmonii a nátlaku v prosazování falešných hodnot, se dostavuje ZHORŠENÍ, neboť disharmonii otevřel svá životní centra, ze kterých se vypudilo přirozené proudění a soulad s pochody ve vesmíru, ve smyslu nekonečného zdroje harmonie. Život udržující pulzace se utlumily a probíhající fyzické kompenzace upozorňují na nutnost udržovat rovnováhu a harmonii a neodchylovat se od nich. Kdo nevnímá nemoc jako signál, snadno uvěří tomu, že zasáhly nízké síly. Falešné hodnoty zasahující do vztahu se životem-s existencí znemožňují tuto situaci zcela chápat, nedovolí propojit potenciál skrytý v obou jádrech sebeidentifikace a podsouvají představu, že všechno vyřeší až čas, vy díky působení nízkých sil nemůžete nic. Vytváří se archetyp „škůdce“ - anonymní, nekonfrontovatelný.

24.hexagram

Svět iluze opět vší silou zasahuje do vědomí, do vztahu se sebou a s existencí, přičemž si je stále vědom ústupků, které musí dělat skutečnému světu, proto láká k NÁVRATU k dogmatickým hodnotám iluze a k nastaveným pravidlům. Tentokrát ovšem začíná stavět na primární existenční polaritě, aby se vaším hnacím motorem stal zájem o potřeby partnera. To je strategický krok, neboť v této fázi vývoje archetypů lze takřka s jistotou očekávat, že potřeby partnera budou založeny na falešných hodnotách. Skutečný svět teď harmonizuje vztahy se společností a s rodinou, proto svět iluze varuje před unáhleností při uskutečňování svých plánů a při prosazování se ve společnosti.

25.hexagram

Stav takřka dokonalého proniknutí harmonie do vědomí, společenských vztahů a genetického proudu se vlivem světa iluze přetváří na představu o infantilní NEVINNOSTI, bezúhonnosti, spontánnosti, nefalšovanosti. Nemáte prý usilovat o odměnu za své činy, myslet na odměnu... jinak řečeno: Stav prolnutí s celovesmírnou dokonalostí si ani odměnu nezaslouží, resp. svět iluze ani nemá nic, čím by něco takového mohl odměnit. Svět iluze přiznává určitou nemožnost posouvat věci dál standardními-iluzorními prostředky a vyžaduje to řešit tím, že své konání uvedete do souladu s kosmem, že se napojíte na proudění kosmu. S největší pravděpodobností ani sám neví, co to ten kosmos je a ve skutečnosti ani nechce, aby to vůbec někdo věděl. Tak se formuje archetyp „přesah“ - jakési schválně neuchopitelné, nedefinovatelné transcendentno.

26.hexagram

Svět iluze teď dává výslovně pokyn k uskutečňování plánů v systému iluze, hexagram je tomu nakloněn. Falešné hodnoty teď mají široký vliv, okruhy působnosti se zvětšují, svět iluze hrdě prohlašuje, že jeho kompetence narůstají do nečekaných rozměrů, že uvolňuje svojí POTENCIÁLNÍ ENERGII, že si PODROBUJE VELKÉ – přitom vědomí, jeho vztah k sobě si nepodrobuje, skutečný svět si doopravdy nikdy ani podrobit nemůže. Svět iluze se chvástá, aby odvedl pozornost od svých slabin, aby drobná rizika ošetřil, varuje před lehkovážností, klade důraz na pragmatickou a užitečnou komunikaci.

27.hexagram

Svět iluze zde dostává významnou lekci. Po předchozím nadmutém naparování, jako by mu patřil celý svět, najednou zjišťuje, že i VÝŽIVA těch, kteří jsou ve vlivu falešných hodnot, pochází z přírody, kam falešné hodnoty nezasahují, a že falešné hodnoty nikdy nevyváží vyživovací životní sílu pocházející z harmonie. Jako kdyby se sebeidentifikace s původem v dualitě dívala na sebeidentifikaci s původem v jednotě – jako do zrcadla a uvědomovala si, že nikdy nebude moci úplně beze zbytku přesvědčit vědomí o výhodách iluze. Tak vzniká archetyp „sebereflexe“.

28.hexagram

Sebeidentifikace s původem v dualitě se opět dívá do zrcadla a zkoumá sama sebe za situace, kdy se nechává ovlivňovat hodnotami skutečného světa a zároveň svůj odraz v zrcadle – sebeidentifikaci s původem v jednotě ovlivňuje falešnými hodnotami. Tento způsob sebereflexe vytváří KRITICKÉ MNOŽSTVÍ podnětů, neboť toto postavení až neúnosně zviditelňuje provázanost obou jader sebeidentifikace. Svět iluze si to vysvětluje jako riziko řetězové reakce a cítí se ohrožen možnou lavinou následků. Nejspíš ani netuší, že je paralyzován vlastně sám sebou. Sebereflexe ho dovádí až příliš daleko – na hranici, kterou překročit nechce. Proto raději sklouzává k formulaci PŘEVAHA VELKÉHO – čehosi velkého, co raději v ohromení ani nechce zkoumat, raději nabádá k přehodnocování vlastního charakteru a k pohotovosti, ve smyslu loajality s falešnými hodnotami.

29.hexagram

Ještě pokročilejší stupeň sebereflexe, se kterým přichází zdrcující zjištění, že svět iluze je NEBEZPEČNÝ sám sobě – připadá si, že se PROPADÁ sám do sebe a okolnosti neumožňují označit za viníka něco jiného. Tonoucí se chytá stébel – alespoň trochu pevných falešných hodnot: etiky, zásadovosti, korektního chování, čestnosti, ctižádosti, šlechetnosti. Díky zachování racionálního vztahu s existencí ve vlivu skutečného světa a přetrvávajícímu zrcadlovému propojení se světu iluze předkládá velmi nepohodlný a neblahý pohled na svoje dílo, což ve výsledku produkuje archetyp „uchování“.

30.hexagram


Pro svět iluze přichází velká úleva, neboť se opět může vrátit k uskutečňování svých věcí bez zbytečné reflexe. Může svými falešnými hodnotami ovlivňovat racionální vztah s existencí a velí k SYNERGII v uskutečňování záměrů světa iluze. Přestože staví de facto na vnitřní dez integritě, podsouvá myšlenku falešné integrity a smyslu pro spravedlnost, které pomohou zavést řád a zdokonalení světa iluze. Nepoučen z lekce o důležitosti nekonečné harmonie a její distribuci v přírodě se osměluje předkládat omezenost všech zdrojů jako pravidlo a opět nabádá k součinnosti s neuchopitelnou představou kosmu – s jakýmsi nedefinovatelným transcendentem.

31.hexagram

Svět iluze rozpojuje vztah vědomí se sebou – se svojí nekonečnou podstatou, aby vůbec ve své přirozené neomezenosti uvěřilo, že mu něco chybí, že po něčem může toužit, že ho něco může PŘITAHOVAT. Jelikož ale falešné hodnoty nezasahují do vztahu se životem, do pohlavní polarity ani do genetického proudu – racionalizace svého původu v dualitě, otvírá se cesta k nepokažené PŘITAŽLIVOSTI a citovému naplnění. Toto postavení nenabízí příliš možností ke zvažování přínosnosti a efektivnosti takové přitažlivosti, aby od ní odvedla pozornost přitažlivost k penězům, vlivu, moci, úspěchu, … Právě proto svět iluze nabádá ke zdrženlivosti a hodnocení přínosnosti neposkvrněné přitažlivosti a k orientaci na přitažlivost ve společenských vztazích, ve kterých neztratil svůj vliv. Tento hexagram zavádí archetyp „poblouznění“. Tady svět iluze najednou zjišťuje, že některé zásahy do vědomí, které umí dělat jen setrvačně, mechanicky, strojově, mohou mít zcela jiné účinky, než by očekával.

32.hexagram

Svět iluze bere do svých rukou kontrolu nad genetickým proudem, společenskými vztahy, racionálním vztahem s existencí a vztahem vědomí se sebou samým, akcentuje POKRAČOVÁNÍ tradic a falešných hodnot, pečování o základy fungujících systémů iluze, zaměření na dlouhodobé cíle, které jsou v souladu s řádem iluze. Proti zásahům skutečného světa do pohlavní polarity se pojišťuje výzvami k následování tradic v instituci manželství a rozvíjení se s ohledem na charakter doby – tam se prý skrývá pocit jednoty a bezpečí... Přitom sarkasticky právě možnost uvědomit si svůj původ v jednotě a propojení v jednotě zamezuje.

33.hexagram

Tady se vědomí značně osvobozuje od iluze a „to malé“ - co má původ v dualitě se dostává do defenzívy, takže se vlastně jedná o vzájemný ÚSTUP. Svět iluze chápe, že v tomto postavení nic nenadělá, zůstala mu pozice jen ve společenských vztazích a tak se omezuje na pokyny, jak přečkat toto nevlídné období s co nejmenší újmou. Velmi výmluvný je pokyn, že se máte odpoutat rozumem a citem – v situaci, kdy právě racionální a emocionální vztah s existencí je ve vlivu skutečných hodnot. Riziko vyvstává i ze zásahu partnerských vztahů harmonií a láskou – proto máte zůstat střízliví, případně se dokonce stáhnout.

34.hexagram

Pokud ke svrchovanosti (14. hex.) přidáte ještě ovlivnění vztahu vědomí se sebou, vznikne SÍLA VELKÉHO - VELKÁ MOC pro svět iluze. Falešné hodnoty tu mají do značné míry člověka v hrsti, ale je to jenom člověk, na kterého nikdy nemohou mít úplný spoleh, když v něm vždy zůstává zkušenost i s harmonií, láskou, … skutečným světem. Tak svět iluze vyzdvihuje šlechetného člověka, který neudělá nic, co by se vymykalo platnému řádu – řádu světa iluze. Zdá se, že i VELKOU MOC může něco podlomit – pokud se člověk bude řídit srdcem, které je ve vlivu skutečných hodnot. Nejlepší způsob, jak zapomenout na svůj původ v dokonalosti a na přetrvávající vnitřní neomezenou dokonalost, je mít neustále na paměti svoje nedostatky. Člověk pohlcený falešnou hodnotou moci má odpovědnost za soulad svého počínání s falešnými hodnotami, nepřípadné činy by vedly k zlu, chaosu, zmatku a vyčerpání.

35.hexagram

Harmonie proudí do emocionálního vztahu s existencí, do společenských, rodinných i partnerských vztahů, nabízí se obrovská příležitost prozřít iluzi, ale nestane se tak. Člověk je zaslepen svým postavením a vlivem ve světě iluze. Nenechá se o to připravit. Ego jede na darovaném koni, je příkladem ostatním, kteří ho chtějí následovat. I rodina ho podporuje, když přináší POKROK, úspěch, čest a významnou pozici celé rodině. Přitom i malá změna situace by všechno otočila. Svět iluze teď všechno vsází na racionální vztah s existencí – komunikaci, tam je teď jeho pozice, tam teď zasahují falešné hodnoty. Nabádá zůstávat v těsném styku se všemi sociálními úrovněmi, účastnit se aktivně dění ve společnosti – komunikovat. Aby ego nabylo na ještě větší oslnivosti a vlivu, má pěstovat altruistické pohnutky.

36.hexagram

Svět iluze tu má člověka, až na vztah s genetickým proudem, v hrsti. Už si je tak jistý nezlomností svého vlivu, že mění strategii z lákání a vábení na zahušťování existence vzájemnou nevraživostí, podezíravostí, nedůvěřivostí, CENZUROU, neklidem, depresí, paranoiou... Jakési síly vás ohrožují, musíte skrýt své pocity a navenek se tvářit jinak, než jak se cítíte uvnitř. Své cíle máte ukrýt jen uvnitř a navenek vůbec o nic neusilovat. Máte skrýt svoje vnitřní rozpoložení, opatrně a nepozorovaně ovlivňovat druhé, naoko s každým souhlasit ale nikomu nepomáhat. Vrcholná instrukce zní: Připusťte existenci zla! Toto je tvrdý úder světa iluze. Místo přirozené dokonalosti tu máte všudypřítomné dobro a zlo – spíše ale to zlo. Koho napadá slovo „brujerie“, tak asi ví, o čem je teď řeč.

37.hexagram


Již třetí postavení, ve kterém harmonie proudí do vztahu s genetickým proudem, proto na rodinné vztahy svět iluze, který ovládá emocionální vztah s existencí, vztah se společností a pohlavní polaritou, zaměřuje teď svojí pozornost – standardizuje poměry v RODINĚ. Je potřeba trvat na zavedených sociálních zvyklostech, ustanovit autoritu, zaujmout patřičné postavení, přijmout a respektovat role vůdců a role stoupenců. RODINA má být založena na smyslu pro odpovědnost, na svědomitosti, oddanosti a poslušnosti. Svět iluze vyhrožuje problémy-trestem tomu, kdo se nedokáže podrobit.

38.hexagram

Jeden z nejzákeřnějších hexagramů. Na první pohled to vypadá, že jsou v něm oba světy zastoupeny rovnoměrně, ale záludnost spočívá v tom, že ho svět iluze dosadil právě sem – zřejmě jen jemu může záležet na pořadí hexagramů – proč by je sestavoval skutečný svět, když není nic, co by tím mohl získat? Lze tu těžit z několika dříve získaných vlivů falešných hodnot: z narážení harmonie, která teď proudí do společenských vztahů, na rozdílnost názorů v societě; z neuspokojitelné touhy po jednotě; z postupně ukotvované představy o jakémsi neuchopitelném transcendentnu... Svět iluze se silnou pozicí v genetickém proudu a pohlavní polaritě teď nevídaně lstivě útočí na racionální vztah s existencí, aby rozpoltil nitro člověka. Existenci protichůdných názorů chce převléct za přirozený dualizmus, že podstata všeho je v dualizmu. ROZPOR povyšuje na cnost a dokonce ve světě rozporu máte právě najít jednotu, když dokážete správně zřít na vzájemné působení protikladů jakéhosi nespecifikovatelného kosmu – tak zcela falšuje roli mudrce a nejultimátněji se snaží zavřít jakoukoli cestu k prozření vlivu a manipulace světa iluze. Podle něj má mudrc rozvíjet pokojný (ale rozpolcený) náhled na boj mezi dobrem a zlem, mezi životem a smrtí, … mezi všemi tzv. přirozenými, ale bohužel nijak explicitně definovanými protiklady. Opravdový mudrc přitom nesleduje a nevidí žádný boj, uvědomuje si svůj původ ve skutečném světě – ve skutečné nezfalšované jednotě, sleduje jen snahy světa iluze o podsouvání myšlenek a falešných hodnot stavěných na protikladech.

39.hexagram

Jediný lichý hexagram, který je inverzí předchozího sudého. Harmonie proudí do genetického proudu a pohlavní polarity, ale místo účinného rozbíjení strnulých disharmonických struktur způsobuje jen dezorientaci ovlivněných osob. Oproti tomu svět iluze vysloveně boduje na vztahu vědomí k sobě samému a na emocionálním vztahu s existencí. Podsouvá člověku návod, jak si stavět PŘEKÁŽKY, a ještě ho zlomyslně pobízí, aby pozoroval, jak si překážky vytváří. Snaží se, aby se člověk ve své existenci co nejvíce omezil překážkami a dokonce má zaměstnat i další lidi, kteří mu v tom pomohou. Infikuje člověka přesvědčením, že je slabý, že musí sbírat síly, ale záměrem není, aby je vůbec někdy nasbíral – aby se naopak sám uvěznil a do své fikce překážek vtáhl co možná nejvíce lidí s sebou. Nikdy si nemá uvědomit, že tu vlastně žádná překážka není, že je tu jen neohraničená věčná dokonalost. Radu a pomoc má prý hledat ve spojení se svou božskou podstatou – vzhledem k míře zasažení vědomí světem iluze zde asi těžko bude míněna skutečná podstata ve světě jednoty. Tím pádem i ten údajný bůh bude dualistický, nejspíš to bude ta inteligence, která stojí za veškerou strategií světa iluze.

40.hexagram

Tento hexagram chce navodit představu UVOLNĚNÍ napětí – VYSVOBOZENÍ od nepříznivého stavu věcí. Aby se ale vědomí umělo od něčeho vysvobodit, musí se také umět nejdříve z nesvobodnit. Od čeho by se asi tak mohlo chtít osvobodit vědomí, které si uvědomuje svůj plný potenciál a svůj původ v neomezené dokonalosti? Takže o skutečné vysvobození tady nejde. Nemáte se například osvobodit od představy směřování k cíli, naopak na tom máte dál pracovat, konat rychle bez zbytečných emocí – emocionální vztah s existencí je teď ve vlivu skutečných hodnot. Máte se soustředit na obnovení řádného a zamýšleného chodu věcí, neboť společenské vztahy jsou teď taktéž ve vlivu skutečných hodnot. Závan harmonie do partnerských vztahů se má zužitkovat erotikou. O slibovaném jasnějším vhledu nemůže být ani řeč, vztah vědomí k sobě samému a racionální vztah s existencí jsou pod přímou palbou falešných hodnot, které nutí konat rychle, rozhodně a bez váhání – tak kde by byl klid k jasnějším vhledům...