31.hexagram
Svět iluze rozpojuje vztah vědomí se sebou – se svojí nekonečnou podstatou, aby vůbec ve své přirozené neomezenosti uvěřilo, že mu něco chybí, že po něčem může toužit, že ho něco může PŘITAHOVAT. Jelikož ale falešné hodnoty nezasahují do vztahu se životem, do pohlavní polarity ani do genetického proudu – racionalizace svého původu v dualitě, otvírá se cesta k nepokažené PŘITAŽLIVOSTI a citovému naplnění. Toto postavení nenabízí příliš možností ke zvažování přínosnosti a efektivnosti takové přitažlivosti, aby od ní odvedla pozornost přitažlivost k penězům, vlivu, moci, úspěchu, … Právě proto svět iluze nabádá ke zdrženlivosti a hodnocení přínosnosti neposkvrněné přitažlivosti a k orientaci na přitažlivost ve společenských vztazích, ve kterých neztratil svůj vliv. Tento hexagram zavádí archetyp „poblouznění“. Tady svět iluze najednou zjišťuje, že některé zásahy do vědomí, které umí dělat jen setrvačně, mechanicky, strojově, mohou mít zcela jiné účinky, než by očekával.